Telegraficky
Občas se vídám s přáteli a sousedy, kteří rozebírají svá manželství, resp. ženy to rozebírají. Muži diskusím o svých vztazích moc času navzájem nevěnují.
A jedna věc mi přijde trochu tragikomická.
Mnoho lidí lže o svých pocitech. Říkají něco jiného, než si doopravdy myslí. Někdy přesný opak toho, co cítí.
A pak se diví, když jim protějšek nerozumí. Náramně se diví. A tráví spoustu hodin kafráním s jinými o strategiích a jak a co udělat, aby to protějšek pochopil (samozřejmě beze slov, v náznacích...).
Jojo, občas si připadám divně, když se zeptám "proč mu to prostě neřekneš?". Nebo si připadám poněkud nedostatečně, protože tyhle strategie nezvládám. Možná jsem chlap? ;-)
OdpovědětVymazatMyslím, že i chlapi o svých pocitech mlčí nebo lžou. Akorát mají přímočarejsi strategii sdělení. Rozhodně se nediví ženám, že ony nechápou jejich náznaky a hry. Většinou muži lžou (termín skrývají pravdu ovšem ženám zní líp) ze strachu.
OdpovědětVymazatVždycky jsem si myslela něco podobného, co ty. A říkala si něco podobného, co K. A pak jsem zjistila, že chlapi někdy ve skutečnosti nechtějí (na plnou hubu) slyšet, co si doopravdy ženy myslí nebo cítí. Protože dokud jenom naznačujeme, můžou vesele nechápat (či předstírat, že nechápou) a nemusí to začít řešit;)
OdpovědětVymazatGréto, samozřejmě souhlas.
VymazatAle text je přeci o něčem úplně jiném. Není to o tom, co muži chtějí nebo nechtějí slyšet. I když bychom mohli říci, že naprostá většina mužů by chtěla spíše slyšet něco přímočařejšího ve většině případů komunikace. A pak existuje i část mužů, kteří (jak říkáš ty) tuto přímou komunikaci někdy ve skutečnosti opravdu nechtějí.
Příspěvek je o tom, že některé ženy vědí, co cítí. Vědí, co by mohly říci, aby to protějšek pochopil, či se podle toho zařídil. A přesto mu to neřeknou. Ba naopak říkají pravý opak toho, co vlastně cítí nebo chtějí. A pak se ještě diví, že to partner nechápe :-).