Neživíš, tak nepřepínej - část 1

Kolegyně K. zpytuje svůj vztah k mužům skrze optiku peněz a ptá se zcela vážně.

Pánové a dámy, co vyděláváte víc: jak to děláte, že nedáte svým ženám a mužům najevo, že vydělávají míň? A že tím pádem máte větší právo rozhodovat. Já si to na jednu stranu nemyslím, na druhou stranu mě to "samo" napadá. Jak se těch podvědomých myšlenek zbavit? Nechci promeškat zajímavého muže kvůli myšlence na peníze. Přece nejsem tak povrchní. Spíš si myslím, že peníze v mých očích znamenají úspěch. Úspěch je atraktivní. Já nepotřebuju muže, který hodně vydělává. Peníze nepotřebuju. Ráda bych měla úspěšného muže. Jak od toho mám odprogramovat peníze? Je fakt, že když to dokážu s mými přáteli, tak bych to měla dokázat i s muži.

Chovám se tak, jako se chovali moji přátelé ke mně, když byl můj plat několikanásobně menší než jejich. Nikdy mi to nedali najevo a vždycky všechen program vymýšleli tak, abych se necítila méněcenná, protože na to nemám. Dělám to stejně. 

Proč mě ale napadají takové myšlenky ve spojení s muži? Jak se jich zbavit? 

Krátké odpovědi uvádím níže a které pak rozvinu v dalších článcích, protože to je téma, na které jsem narazil již několikrát a pár diskusí jsem s podobně "postiženými" ženami vedl.

1. jak to děláte, že nedáte svým ženám a mužům najevo, že vydělávají míň? A že tím pádem máte větší právo rozhodovat.

Myslím, že je to pokřivená optika, že ten, kdo vydělává více (a více živí rodinu), má větší právo rozhodovat. O čem? O nákupu domu, auta, pračky, myčky, dětských dupaček? Pokud vydělává více muž a žena je v domácnosti doma, tak ona organizuje rodinný krb a rozhoduje, co se do krbu koupí, často o všech zásadních investicích. Muž si často ponechává jen pravomoc nad svým volným časem, nákupem drahých horských kol, hodinek, aut (vlastně ani to ne, protože se nechal ukecat k nákupu velkého rodinného nevzhledného auto namísto krásného sporťáku, o kterém snil od svých 10 let...)
Ovšem tyto tendence uplatňování moci živitelů se občas projeví. Jenže to není úplně funkční pro dlouhodobý vztah.

2. Já si to na jednu stranu nemyslím, na druhou stranu mě to "samo" napadá. Jak se těch podvědomých myšlenek zbavit? Nechci promeškat zajímavého muže kvůli myšlence na peníze. Přece nejsem tak povrchní.

Tak buď si to myslíš nebo nemyslíš :-) Je jisté, že ty myšlenky jsou v tvé hlavě - takže si to prostě myslíš! Po pravdě to je tak, že se bije náhled ega a super ega. Anebo nějaké tvé rozumové vědomí versus podvědomí, které se vytvořilo ze vzorců chování společnosti okolo tebe, z knížek, které se ti líbily, něco také výchova. Zajímavé je, že považuješ faktor peněz jako rozhodovací kritérium u mužů za "povrchní". Více o tom přemýšlej. Východisko stejně musíš najít sama. Riziko těch peněz je opravdu v tom, že zajímavý a jinak kompatibilní muž nemusí prvními koly projít :-( V takovém případě budeš muset více meditovat a zkoumat, zda-li myšlenky, co tě "samy" napadají, jsou opravdu to, co chceš ty sama anebo to jsou vzorce okolí typu "takhle se to přeci má dělat a takto je to jediné správné"...

3. Spíš si myslím, že peníze v mých očích znamenají úspěch. Úspěch je atraktivní. Já nepotřebuju muže, který hodně vydělává. Peníze nepotřebuju. Ráda bych měla úspěšného muže. Jak od toho mám odprogramovat peníze? 
Úspěch je atraktivní. V podstatě sexuálně atraktivní. Stejně jako moc. A peníze taky. Ovšem to je na začátku. Myslím, že je důležitější respekt k tomu, co protějšek dělá. Respekt a úcta k jeho snaze. Spousta vědeckých studií říká, že ženy primárně vyhledávají muže s přístupem ke zdrojům (tzn. muže, kteří uspěli v boji o to, mít co nejvíce a tím pádem mají potenciál nejvíce zajistit rodinu). Zdroje jsou např. peníze, statky, kontakty, zástupně to také bývá vysoká inteligence - ale ta se nemusí krýt s finanční intelingencí). Ovšem realita skutečného života je jiná. České kotliny jsou plné lenivých mužů, s pasivně agresivním chováním a pokud nějaké zdroje mají, tak je rozhodně nedávají partnerkám (to platí jen pro většinu, nikoli pro všechny české muže od 18-do xx let).
Mé doporučení je soustředit se na charakter daného muže. Je úspěch to, že je ve svém oboru uznávaný? Je úspěch to, že je skvělým trenérem mládeže, ale bohužel to není moc placené? 

Důležitá poznámka: celé diskuse o tomto tématu by si měly vymezit, co znamená "hodně" a "málo" peněz. Pokud vyděláváš kupříkladu 180 000 Kč hrubého a pán vydělává např. jen 90 000 hrubého, tak to je sice dvakrát tolik, ale důležité je, že zvládne uživit rodinu, když budeš rok-dva s malým dítětem. To by mělo být měřítkem. Uživit (či mít prarodiče s penězi) tebe a malé dítě po čas, kdy nebudeš moci pracovat. Pod tuto hranici bych asi nešel. Anebo pokud je muž naprosto úžasný, tak bych začal šetřit (být tebou), abyste 2 roky přežily z úspor. Možná to za to stojí...