středa 31. října 2012

Víra aneb síla modlitby


Jsem hluboce věřící člověk. Tak si střihnem jednu praktickou motlitbu za batolata.

Bože, dej

ať naše batole pravidelně jí a hned vše nevyzvrací. A pokud blinká, tak ne na vaši čistou košili či oblek do práce. A pokud jí mrkvovou kaši, tak ať moc neprská. A pokud prská, tak ne přímo do vašich očí.

Ať v noci spí. A neprobouzí se s křikem zrovna v momentě, kdy kolem 23hod zaberete ke spánku. A ať se nebudí před 6 hodinou ráno.

Ať nejí vše, co najde na zemi. A pokud už věci strká do pusy, tak ať nejí něco, co ho může udusit.

Ať si rozumí se svojí chůvou a nebrečí, kdykoli se od něj hnete na více než 5 metrů.

Ať si dokáže hrát alespoň chvíli sám a nevyžaduje neustále přítomnost svých rodičů.

Ať má dobrou náladu a neprudí s každou maličkostí.

Ať vám nevypíchne oko figurkou, když usnete na hrací podložce.

Ať má rád koupání a neječí jako kdyby ho na nože brali.

Ať je zdravý a statečně přestojí všechny nemoci a podivné injekce u doktorů.

Ať přežije všechny vaše omyly ve výchově a v péči.

úterý 30. října 2012

Nenech strach, aby za tebe rozhodoval anebo co bychom rádi doopravdy

Rezignoval jsem na delší příspěvky :-( Jediný čas, kdy bych mohl psát, jsou cesty v MHD a na mobilu toho člověk moc nenapíše. Takže to budou třeba hutná témata a hustá (rozuměj zhuštěně podaná).

Onehdá jsem tu psal a zatím bohužel nedokončil jakýsi řetězáček s důležitými tématy. Jedním z takových témat je i "co bys na svém životě změnil, kdybys mohl". Lidé často odpovídají frázemi typu, nic bych neměnil, vše jsem měl vlastně rád. A co mě neporazilo, to mě posílilo. Kecy. Je opravdu otevřená odpověď na to, co bych změnil - nic bych neměnil a pořád dokola bych opakoval ty samé chyby?

K tomu se váže jedna z podstatných věcí. Spoustu "chybných" rozhodnutí děláme pod tlakem strachu. Nebýt sám (ve vztazích), nepřijít o peníze (u práce), nepřijít o různé výhody, obavy z toho, jestli budeme oblíbení, obavy z fyzického nepohodlí a hlavně..obavy, jestli to "nakonec dobře dopadne".

Zásadní otázka tedy zní, co bychom dělali (čím bychom chtěli být, s kým bychom chtěli být,  kde bychom chtěli být, co bychom chtěli mít a kam bychom chtěli směřovat) kdybychom neměli obavy z toho, jak naše rozhodnutí dopadne a vědělim bychom, že to dopadne prostě dobře.

Na začátek se třeba hodí otázka (zejména pro ty, co jsou již nějakou dobu v pracovním procesu), co byste chtěli dělat, kdybyste neměli strach o peníze a nezáleželo na výši výdělku, místu práce a šéfovi.

Otázka druhá pro lidi posedlé vztahy. S kým byste chtěli být ve vztahu (koho byste si vybrali), když byste se oprostili od obavy, že se to nehodí, že je svět proti vám, že je pán ženaty, že nemáte kde bydlet...a věděli, že to prostě dopadne vše dobře (ať už to "dobře" znamená cokoli).

Já se nad tím taky zamyslím.