středa 31. října 2012

Víra aneb síla modlitby


Jsem hluboce věřící člověk. Tak si střihnem jednu praktickou motlitbu za batolata.

Bože, dej

ať naše batole pravidelně jí a hned vše nevyzvrací. A pokud blinká, tak ne na vaši čistou košili či oblek do práce. A pokud jí mrkvovou kaši, tak ať moc neprská. A pokud prská, tak ne přímo do vašich očí.

Ať v noci spí. A neprobouzí se s křikem zrovna v momentě, kdy kolem 23hod zaberete ke spánku. A ať se nebudí před 6 hodinou ráno.

Ať nejí vše, co najde na zemi. A pokud už věci strká do pusy, tak ať nejí něco, co ho může udusit.

Ať si rozumí se svojí chůvou a nebrečí, kdykoli se od něj hnete na více než 5 metrů.

Ať si dokáže hrát alespoň chvíli sám a nevyžaduje neustále přítomnost svých rodičů.

Ať má dobrou náladu a neprudí s každou maličkostí.

Ať vám nevypíchne oko figurkou, když usnete na hrací podložce.

Ať má rád koupání a neječí jako kdyby ho na nože brali.

Ať je zdravý a statečně přestojí všechny nemoci a podivné injekce u doktorů.

Ať přežije všechny vaše omyly ve výchově a v péči.

10 komentářů:

  1. Nerozumím.

    Mám pocit, jako by ses mi vysmíval. Ale nevěřím, že bys to udělal. Takže asi fakt jen nerozumím.

    OdpovědětVymazat
  2. Nemůžeš si některé věci brát osobně :-) Tvoje téma víry byl jen oslí můstek. Motlitbu jsem už měl v hlavě a čirou náhodou jsem před napsáním četl i tvůj text. O víře samotné bych taky mohl napsat více, ale to až jindy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na to já jsem expert, Nicolasi. :-) Já si umím v hlavě vytvořit solidní peklo pro sebe sama. Průběžně s tím bojuju, proto mi to taky přišlo divné. To byla ta myslící část mě.

      Jinak by mi to i určitým způsobem přišlo jako vtipná reakce. I když se mě to dotklo. Něco jako já, když bych poslala Prousta pracovat, radši než aby psal tisíce stran o hledání ztraceného času. Nemáš náhodou dva kloučky, nebo si to pletu? V tom případě by Ti chybělo ještě: ať spí oba dlouho a hlavně ve stejnou dobu. ;-)

      Je hodně důvodů, proč ráda pracuju a ráda se přátelím s muži. Na téhle reakci jde vidět jeden z nich, nevytvářet si přehnané, neexistující konstrukce v hlavě. Obecně vzato, samozřejmě je pár mužů, co se chovají jak hysterická sousedka z pavlače. Ale to není v tomhle komentáři podstatné.

      Vymazat
    2. Tak sama vidíš. Musíš více věřit své víře (že bych to neudělal). A nevztahovat. A nevytvářet domněnky o tom, co druzí mohou či nemohou mít vůči tobě. Já sám vím, jaké to je peklo. Zejména ve vztazích a s lidmi, kde z různých důvodů nefunguje otevřená a upřímná komunikace. Naučil jsem se vytvářet domněnky co nejméně. Naučil jsem se také (jako introvert nic lehkého) namísto domněnek klást otázky a snažit se dostat jasné odpovědi. A pokud odpovědi nejsou, nechat to být (namísto těch domněnek).

      Vymazat
    3. Nenavádí Tě takhle náhodou můj šéf? Jako byste se domluvili. :-)

      Vymazat
    4. Se ještě nauč, Nicolasi, slušně chovat. Je smutné, jak si někteří lidi pletou upřímnost a hulvátství. Ty jsi jedním z nich.

      Vymazat
    5. Vzhledem k tomu, že vůbec nevím, o čem hovoříš, tak mohu reagovat pouze na tuto větu. Ještě smutnější je, když někteří lidé nejsou schopni diskutovat nad tématy a uchylují se k osobním urážkám. A nezvládají se vyhnout tomu, aby rovnou soudili celou osobnost. Typické je to, že dávají rovnou nálepky. Ty jsi asi jedním z nich. Nejdříve si zameť před vlastním prahem. Za hulvátství se jednoznačně považuje, když kdokoli (nikoli jen anonymové) tak jako ty plivou a osočují přímo nějaké osoby (je jedno jestli autora blogu či jiné diskutující). Něco jiného je vzájemné špičkování.

      Rozdíl mezi mnou a tebou je ten, že tě nebudu nabádat, abys se naučil/a slušně chovat. Je mi to celkem jedno. Tímto považuji diskusi na toto téma za vyčerpanou.

      Vymazat
  3. Největším neštěstím mužů je samolibost.

    OdpovědětVymazat
  4. Bože dej, ať mužům z otcovství nerostou prsa a varlata se nevpáčí dovnitř do tvaru vaječníků... Asi by sis měl koupit to super tričko BIG GIRLS DONT CRY... Už jsem ho myslím jedné ženské doporučila! :-D

    OdpovědětVymazat
  5. Já v tom vidím takový realistický sarkasmus. Někdy toho má člověk prostě dost a potřebuje upustit páru. Holt život jsme nekoupili nikde ve slevě, takže si ho musíme užít kompletní a bez vytáček. Na druhou stranu... Ono to s dětma občas stojí za nic, ale bez nich by to stálo za velký nic. :)

    OdpovědětVymazat