čtvrtek 5. září 2013

Mužské a ženské práce

....při stavbě domu

Jako kavárenský povaleč a manuálně nezručný muž jsem to měl vždy těžké. Alespoň v české kotlině, kde za komančů byli všichni muži kutilové (proto má Hornbach, Bauhaus a Hobbytín největší tržby právě v naší zemi). A kavárenští povaleči zase byli umělci nebo disidenti (to naše rodina trochu splňovala). Jenže já jsem jednak manuálně nezručný a ještě k tomu i umělecky nenadaný. Můj otec byl chirurg s uměleckými sklony a druhá část rodiny zase kutilové a opraváři motorových vozidel. Chirurgové a lékaři to mají dobré. Nemusí prokazovat svoji manuální zručnost v domácnosti. Stačí, když zachraňují životy. Kutilové nemusejí zachraňovat životy, protože doma vše opraví a ještě musí chodit k sousedkám opravovat další věci (to už se původním ženám tak nelíbí). Umělečtí bohémové jsou zase zábavní a i když ničí život nezachrání a nic neopraví, alespoň je s nimi sranda (strýce a bratrance, co hráli na hudební nástroje a neustále dokola vyprávěli ty samé historky, jsem jednu dobu svého dětství nesnášel). Proto mi byl asi nejbližší strýc, o kterém se říkalo, že byl opilec a budižkničemu. Možná to byl jen kavárenský povaleč jako já. Každopádně jeho druhé jméno kromě Opilec bylo Lenoch. To by na mě taky sedělo.

S takovou výbavou mi je celkem záhadou, proč se pouštím do projektů typu "postavím si rodinný dům". Jasně, nepostavím si ho vlastníma rukama (stěží to zvládnu u hraček pro děti do 5 let, často rezignuji a musím si najít návod). Ale vůbec, kde se bere ta sebevražedná touha dělat něco tak šíleného, když vím, že na to nemám geny. Vždy jsem měl sen, že budu mít rodinný dům (v tom snu ale nebylo více RD..., takže mi dvě akce snad mohly stačit). A od určitého momentu a určitého věku jsem si řekl, že realita je jen iluze a proč si tedy sen nesplnit. Navíc, když hypotéky mi to umožní a evidentně nikoho nezajímá, že určitě nebudu žít do 120 let žít a nebudu pobírat takový důchod, abych to mohl jednou zaplatit. Asi se předpokládá, že přijdu s kuklou na hlavě to té samé pobočky a vykradu hotovost (což pojištovna bance zaplatí) a pak druhý týden tu hotovost vložím jako mimořádnou splátku opět na té samé pobočce banky.

Musím říct, že moje žena má tendence si hrát na intelektuálku, ale na rozdíl ode mne se stejnou bravurou zvládá všechny domácí práce. Uklid, vysávání prachu, stírání podlahy vlhkým hadrem, okna, stoly apod. Uklidí i místa, kam by mě vůbec nenapadlo se podívat (i když mi tak nějak dochází, že k domu patří). Navíc to umí velmi rychle. Já tyhle věci samozřejmě umím také. Vše jsem se naučil při mých samostatných periodách žití. Takže kromě úklidu umím vyprat jak v pračce, tak i v rukou. Znám spoustu pracích prostředků, včetně mýdla s jelenem. Žehlit umím podstatně lépe než některé naše paní na žehlení. Vařit základní věci umím taky. Někdy se mi podaří udělat i jídlo, které má všeobecný úspěch. Akorát je všude strašný bordel a trvá to 3 hodiny namísto 45 minut, co psali v návodu, který jsem v průběhu 5x změnil a inovoval, protože se ukázalo, že nemám potřebné suroviny a ty, které v receptu byly, mi stejně nechutnaly.

Přirozená dělba prací v domácnosti je u nás tak, že žena dělá ty ženské práce (naštěstí neumí ty vyloženě mužské). Já, abych nenadělal více škody než užitku, jí občas pomáhám. Díky tomu, že dům má tu nádhernou schopnost žít si svým životem a držet nás v pozornosti - že neustále je něco potřeba vrtat, šroubovat, řezat, hoblovat, brousit, utěsňovat, rýt, kypřit, válcovat, sázet, vytrhávat, sekat, zastřihávat, natírat, malovat, slepovat a jiné, tak bych měl mít spoustu prostoru realizovat se v tradičních mužských pracech. Jak jsem již řekl v úvodu, nic z toho mi není úplně vlastní. Ale proč si dům trochu neznehodnotit. Tak se pouštím (jsem nucen se pustit) do všech prací. Ale vše mi trvá strašně dlouho. Když jsem to chtěl násilně udělat rychle, nikdy to nedopadlo dobře a materiální škody či estetické škody nestály za tu námahu. Tudy cesta nevedla. Udělal jsem tedy spoustu polofunkčních poliček (nakonec tam všechny drží, ale namísto krásných 2 vrutů a hmoždinek jich tam mám třeba 6, protože ty první se nepovedly), zahrada se předělávala 3x, malování vlastně dopadlo dobře (ale namísto odpolední akce to trvalo celý týden - otec chirurg by měl jistě radost, jak pečlivě jsem se věnoval nepodstatným detailům). Obdivně jsem četl u K-řiny, co vše umí. S potěšením jsem shledal (musíte brát v úvahu, že svoji osobní laťku nemám rozhodně nijak vysoko), že kromě položení podlahy (je to příliš drahé, abych si to pokazil u sebe doma) zvládnu ty samé věci. Takže na tom nejsem tak špatně. Jsem na tom skoro tak dobře jako nějaká ženská. A pak že muži nemají být v krizi svého mužství :-) Naštěstí mě toto netrápí tak mnoho. Zjistil jsem totiž, že mě šíleně baví chodit po kutilských hausech a prohlížet si všechny ty nástroje, šroubky, laťky, dráty, lopaty. Je to paráda. Možná se pustím do stavby dalšího domu...

21 komentářů:

  1. To máme hodně společného - manuálně nezručná a umělecky nenadaná. :-)
    Prostě nemít to, co mám v hlavě, tak umřu hlady.

    Poličky nemám. Už na základce na technických pracech jsem se vrtačky bála a bojím se pořád.

    V důsledku toho nemám na zdech prakticky nic, abych nemusela shánět někoho, kdo to přidělá. Těším se, že v domku bude sádrokarton. Vruty do sádrokartonu mám nacvičené, takže konečně budu mít na stěnách obrázky. ;-)

    OdpovědětVymazat
  2. Já jsem měl teď (a ještě budu mít dlouho) období vrtání do sten. Visí obrazy. Visí lustry. Visí věšáčky. Visí prostě všechno, co viset má, včetně visacího zámku...

    OdpovědětVymazat
  3. Podle mě je rozvržení nebo dělba práce, chcete-li, zcela přirozená. Tak jako po mě manželka nechce, abych umyl okna, zaléval kytky nebo se plel zahrádku, já po ní nechci, aby přezouvala pneumatiky na zimní a letní nebo aby zazimovávala bazén. A ať chceme nebo ne, platí to i u zaměstnání a jednotlivých profesí. Čest výjimkám, ale kytku vám prostě ženská uváže lépe. Stejně tak jako byste se dívali zvláštně na to, když vám na stavbu přijede parta zachovalých čtyřicátnic.

    OdpovědětVymazat
  4. My, když jsme stavěli, tak mi trochu přišlo, že hrajeme šachy o to, jak něco dělat ale neztratit u toho tvář před manželkou a hlavně před tchánem. Holt jsem spíš člověk od počítačů, který se na stavbě spoustu věcí teprve učil. Takže třeba takové lepení podlahy nebo výměna zásuvek pro mě byly zcela nové zkušenosti. Stejně jako spousta dalšího nářadí. :)) Ale nakonec jsem to nějak zvládli a musím říct, že jsem z toho vyvázl i bez ztráty tváře. :)

    OdpovědětVymazat
  5. Mno, mně teď čeká klasicky ženská práce a to příprava záhonků. Naštěstí jsem nic neuspěchala a nesázela, protože by mi to zmrzlo. Takže vysazuji sice déle, ale zase mám jistotu. Nejspíš se do toho pustím o víkendu. Od manžela jsem dostala k narozeninám dárkový balíček s různými netypickými semeny, tak uvidíme, jak to dopadne. :)

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj, to my máme domácí práce a povinnosti hezky rozdělené. Já toho dělám trošku víc, ale to je proto, že manžel více pracuje. Práci kterou máme ale společnou a vždycky na ní děláme dohromady, je práce na zahradě. Tam je totiž vždycky potřeba víc rukou. Teď jsme si ještě dokoupili skleník, takže nám nějaká práce ještě přibude.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, my to máme u nás doma úplně stejně. Hlavně jak máme velkou zahradu, tak je tam té práce opravdu hodně. Já se většinou starám o zalévání, květiny apod a manžel se naopak stará o trávník a bazén Naprosto nám vyhovuje mít to takto rozdělené, je to perfektní.

      Vymazat
  7. Jojo, to můžu potvrdit. Nikdy bych neřekl, že na to budu. Vyrůstal jsem v bytě, nikdy mě nikdo nevedl k manuální práci, dokonce bych řekl, že jsem docela levej. Ale baví mě chodit po bauhausech a hobby marketech a jen tak se kochat a nakupovat nářadí. Do toho jsem se zabouchnul hned po tom, co jsme zkolaudovali dům a začala pravidelná kolečka oprav, rekonstrukcí atd. Teď naposledy jsem si zkoušel samostmívací kukly s tím, že se snad během pár měsíců naučím svářet na invertoru. :)

    OdpovědětVymazat
  8. Lidé by si měli pomáhat. Třeba já jakožto žena v domácnosti jednou za čas koupím všem důchodcům ve vesnici čerstvé pečivo a manžel ho rozváží po vesnici. Je to takové lidské, u nás na Moravě naprosto normální. Na oplátku jsme od našich starších sousedů nedávno dostali zbrusu nový zahradní nábytek. No nejsme to skvělá země?

    OdpovědětVymazat
  9. Já jsem v tomhle asi výjimka, protože mě jako ženu taky baví mužské práce. Třeba když jsme dělali v domě nové vinylové podlahy, tak to jsem si maximálně užila a fakt jsem se na to těšila, až budeme pokládat. Manželovi jsem pomáhala, přiřezávala a celkově asistovala. Jednu místnost jsem dokonce udělala úplně sama (je to kuchyně). Fakt dobrý, celkem sranda. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Výjimka určitě nejste. Já to mám doma taky tak, že mi nevadí dělat třeba fasádní omítku. :) Manželovi to navíc nevadí a při stavbě se každé ruce hodí. Navíc k sobě máme takhle i blízko. :) Třeba nové omítky v bytě jsem vyštukovala prakticky já sama, manžel tou dobou zrovna hodně pracoval, tak jsem se toho chopila já. :)

      Vymazat
  10. No tak v tomto ohledu svoji ženu naprosto nesnáším :D (snad toto nenajde :d) ale je hrozně akční. Máme designový krb a ten nečekaně potřebuje pro fungování dřevo. A protože moje žena je rázná a statnější postavy, tak ji baví dělat dřevo. Sekat, řezat, skládat a vše okolo. A vždy než dojdu, má to hotovo. Na jednu stranu je to hezký, ale na druhou jsem tady přece já chlap, který to má dělat tyt věci ne?

    OdpovědětVymazat
  11. To v dnešní době někdo řeší jo? U nás to máme rozdělené tak, že když je potřeba něco udělat a síly ti stačí, tak to prostě uděláš. Jasně, že nezvednu to co zvedne manžel. Že asi nebudu nosit dveře sama nebo stůl, nebo nevím co, ale sportovní potřeby jsme mu schopná zvednout a uklidit když o ně zakopávám.

    OdpovědětVymazat
  12. U nás doma se teda práce rozděluje podle toho, co se komu v danou chvíli chce a nechce dělat. Já jsem dostala nedávno za úkol ošetřit náše anglický trávník. Říkala jsem manžílkovi, že se radši dám na to prořezání ovocných stromů. Manžílek je na ty práce lepší, já si s tím tolik nevyhraju. Jemu zase mnohem víc sluší ten vyhazovací nůž

    OdpovědětVymazat
  13. Dobrý den, zajímavý a zábavný článek, děkuji moc za něj. Mě třeba s jakoukoliv prací pomáhají dcery, tak jim pak vždy něco pěkného za to koupím. Minule to byly snad Dětské náušnice z bílého zlata, pokud si správně pamatuju. Podle mě jsou tyto rozdíly mezi pohlavími naprosto zbytečný. Pojďme prostě spolupracovat a tvořit lepší svět společně, bez rozdílů!

    OdpovědětVymazat
  14. Tak já bych se teda moc do tohoto tématu nepouštěl, ale já například nesnáším, když můj manžel sází na dostihy koní. Skoro vždy prohraje vše a když už jednou konečně vyhraje, tak to vsadí vše znova a skončí zase s nulou. Takže prosím, kašlete na to...

    OdpovědětVymazat
  15. Tyhle diskuze jsou fakt těžký. Já bych to zase tak nehrotil, ale zase je pravda, že když se dá ženám moc prostoru, tak toho zneužijou. Moje rada pro všechny, dejte si chleba :D. Třeba z podniku https://www.prace-naschleb.cz/. Zacpete si tím pusinky a nebudete mít jak se hádat. Tak, a problém vyřešen.

    OdpovědětVymazat
  16. Třeba jeden fakt o ženách, který mě fakt překvapil. Nemají rádi placky, s jejich obličejem. Mě celkem zaujala výroba placek, tak jsem si řekl, že když bude mít manželka svátek, vytvořím 100 těch placek a dám je po celé ložnici. Tak jsem z https://www.udelejsiplacku.cz/ nakonec koupil. No.. moc šťastná z toho nebyla.

    OdpovědětVymazat
  17. Pokud se tady mohu svěřit s bazénem. Kamarádky mě furt říkají, že mám postrčit manžela k rozhodnutí o koupi bazénu. No, to se řekne snadno, ale taky se na to někde musí vzít ty peníze že.. Známé takto taky manželka "donutila" ke koupi bazénu, a pak nakonec až po roce zjistili, že ta údržba stojí strašně moc času i peněz. Takže ano, bazén je boží, ale má to i své nevýhody. Pozor na to!

    OdpovědětVymazat
  18. Kdyby byl váš muž co k čemu tak začne rybařit. To je sport pro pravé bojovníky. To propojení s ostatními rybáři když čekáte na kraji, sedíte na rybářském lehátku se spacákem a netrpělivě se rozhlížíte na tu klidnou hladinu kdy se vynoří nějaký macek. To je aspoň pro mého muže..

    OdpovědětVymazat
  19. Žena by se rozhodně měla starat o zvíře stejně jako muž. Pokud tedy nemáte nějakého velkého vlčáka který má větší sílu než vy. Ale to je zase asi na volbě při pořizování, že. Když se jde ven, tak potom stačí s sebou vzít vodítko, sáčky na exkrementy, nějaký ten pamlsek a případně třeba uzel nebo míček na házení.

    OdpovědětVymazat